Mé 1.narozeniny

11. září 2015 v 16:25 | Myška |  Ze života

Před několika dny jsem měla jeden rok. Má pánička měla velkou radost, že jsem se dožila prvního roku. Je vám to divné? Proč bych se ho neměla dožít, ale je to tak.
Dle mého profilu jste poznali, že jsem čivava. Na tom není nic zvláštního. Jenže podle fotografie nepoznáte velikost.
Začnu od začátku. Narodila jsem se sice první, ale mí čtyři sourozenci byli dvakrát větší. Vypadalo to, jako by mezi štěňátka strčili myš. I když jsem byla nejmenší, byla jsem zároveň i velká bojovnice. Když mne chtěl jakykoli sourozenec odstrčit od mléčného baru, držela jsem se vší silou. A věřte, vyhrávala jsem.
Jak mi byly tři měsíce, pánička mi udělala obleček, protože jsem neměla teplou srst jako sourozenci.


Maminka mi dělala trenažér na kousání a lovení.


V šesti měsících jsem přestala růst. Na svět se dívám z cca 15 cm výšky. Lidé kolem mne říkají, že mne přehlídnou i na anglickém trávníku.
Ale vrátím se k tomu, proč má moje pánička radost, že jsem se dožila prvního roku. Víte, když se narodí tak malinká čivava, tak málokdy přežije. Bývají nedovivinuté. A když po narození zabojuje a přežije první tři měsíce, také nemá vyhráno. I tato štěňátka umírají do jednoho roku. Většinou za to může mozek nebo plíce. Samozřejmě, že se u některých malinkých čivavek může objevit vada a to nejen viditelná. Nikdo neví jakého věku se tak malinké čivavky dožijí. Přesto, i když jsem po zdravotní stránce zdravá, užívám si každý den života.
Fota z mých narozenin :






PS : ten kus masa není z mamuta

Haaf Myška
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama